Další probdělá noc, tentokrát cíleně, teda asi. Nikdy nevím, jestli jsem vzhůru, abych mohla malovat, nebo jestli maluji, protože jsem vzhůru, těžko říci. Miluji to. Mít před sebou bílou desku v ruce štětec, barvy všude kolem a prostě to ze sebe všechno dostat.
Stromy. Maluji stromy. Poslední dobou celkem dost často. Není to cílené, Prostě se tam vždy objeví. Pokaždé mají jiný význam, ale to je jedno, stejně to nikdo, kromě mě nechápe.
Začínám černou. Silný štětec, pár tahů, přidávám barvy, něco vzniká, je to moc realistické. To se mi nelíbí a tak beru latex a všechno to zase přetřu. Zkusím něco abstraktního. Na plátno leju neonové barvy, používám štětce, ruce, nehty, všechno...Pořád to není ono.
Přetírám to latexem. Čekám až zaschne a jdu si zapálit. Jednu, dvě, tři. Koukám na hodiny a zjišťuji, že jsou 3 ráno.
Vracím se k plátnu, má krásnou strukturu. Ještě aby ne, když už je 2x přemalované. Beru černou a začínám. Na nic nemyslím, soustředím se jenom na to co je přede mnou.Stromy. Jo, zase jsou přede mnou stromy, bez listů, jenom kontury kmenů a větví. Pokládám štětec a jdu si zakouřit. Poslední 4 cigarety. Dneska to nedomaluji. Ne se 4. Zapálím si 2 a vracím se k plátnu. Na paletě si namíchám barvy. Bílá, černá..asi takhle vypadá mých 50 odstínů šedi..Stínuji stromy a vše kolem nich. Monstra a tváře. Vidím je tam, mezi jednotlivými větvemi, kmeny, jsou všude a tak je jen zvýrazním.
Vykouřím poslední 2 cíga a vím, že to není ono...něco tomu pořád chybí. Je 5 ráno.
Teď už stejně nic neudělám. Jdu do sprchy a snažím se dostat zaschlý latex z vlasů, moc to nejde. Měla bych jít spát, ale mám hlad. Vlastně je ráno, tak bych si mohla dát snídani. Udělám si černý kafe a sedám si na terasu..Z kapsy vytáhnu prázdnou krabičku a se vztekem (nebo zoufalstvím) ji odhazuji, protože jsem si neuvědomila, že je prázdná. A tak si dojdu pro meruňkový koláč a snídám jako normální člověk. Až na to, že po snídani usínám a vzbudím se až na oběd.
Když jsem článek četla, připadala jsem si, jako kdybych to byla já.
OdpovědětVymazatMalování milluju. Úplně jsem se do toho článku zažrala, každou vteřinu jsem to prožívala :-)
mazec... :)
jak úryvek z knížky ♥
Tak to jsem moc ráda, že jsem Tě mohla potěšit ♥ ale fakt se to krásně četlo ^^ ted jsem si přečetla i článek pod tímdle, musím říct, že se v tom občas vidím. A stejně tak chodím několikrát po sobě do lednice a stejně nic nenacházím! :-D pak vždycky naberu takový nesmysli a přežeru se :-P
OdpovědětVymazatJdu si Tě dát mezi oblíbené weby, které ráda navštěvuji, budu čekat na další takový podobný libový článek :-P
jinak ty vedra jsou šílený a asi to může za tu náladu, ikdyž to si moc nedokážu dovolit říct, achjo
:-)