Příběh o probděné noci

      Domů přicházím krátce před půlnocí. Jediné, na co dokážu myslet je kokosový šampon a sprcha. Takhle totiž končím běžný pracovní den. Nenávidím svou práci. Nemám ráda moc lidí, takže být servírkou není nic, po čem bych toužila. Ale tentokrát to ušlo.

      Točí se mi hlava. K večeři jsem měla 3 lehký máčka a kafe. S mokrou hlavou padám do postele a zavírám oči. Jedna hodina ráno a já nemůžu spát. Přikrývám se, odkrývám se, jdu se kouknout na fb. Vypínám mobil a zkouším to znovu, mám hlad, přemýšlím o snídani. Asi se půjdu najíst. Ne, je půl 2, to nesmím. Pouštím si přátele a po dvou dílech zkouším znovu usnout. Půl 3, jdu do kuchyně, je tam máma, taky nemůže spát, tak si vezmu jenom vodu a jdu si znova lehnout. Nic, jdu kouřit..Vyjdu ven a zjistím, že krabička je prázdná a tak jdu znova do postele..Přemýšlím nad tím, v kolik si zítra zajdu pro cigára, hm..asi si tam rovnou koupím něco k jídlu..JÍDLO! Chci se přejíst a to hned! Už aby byl čas snídaně.

     Půl 4 ráno, vzdávám to a jdu do kuchyně. Otevřu lednici, zavřu, otevřu a zavřu..zkontroluji spíž, asi 3x..Sedám si na zem a brečím. Moc jídla tu není, ale nedokážu si vybrat, asi půjdu zkusit znovu usnout. Zvedám se, odcházím, po 2 metrech se ale vracím a otvírám lednici.. Beru krabičku se sýrem, radši vezmu 2, máslo, šunka a radši i jahodový džem, chleba- ukrojím si krajíc, to je málo, radši 2..x2..Sedám si na zem, ke stolu je to daleko a jím.

      Jdu si lehnout, je čtvrt na 5..je mi špatně z jídla, ze sebe, ale kupodivu usínám.