sobota 27. února 2016

Dezolát

Jako ztráta snu,
ze kterého nechceš být vypuzen.
Jako žízeň v postopileckém dnu
a následující deziluze.
Den, který postrádá smysl
ač ještě včera bylo pro co žít.
Nic si nenalhávám-byl to úmysl.
Zrušit se, kouřit a pít.
Miluji své dezolátní stavy,
jsou zdrojem potravy mých Múz,
které způsobují bolesti hlavy
a trochu zpomalují puls.
Tentokrát se obejdu bez produktivity,
spokojím se se špatnou fyzickou stránkou,
i tou uživím své psychické termity,
kteří můj mozek drápou.  

Žádné komentáře:

Okomentovat